Death fist them - 3. kapitola

26. srpna 2013 v 19:32 | Tina/Vann |  Death fist them


Trochu jsem po cestě pátrala a dozveděla se že údajná Katherine Pierce je původem z Bulharska a jmenuje se Katarina Petrova. Což se mi ale vůbec nelíbí.
" Jak jsi mohla vystopovat toho nejstaršího upíra proboha?" Ptala jsem se jí když jsme byly na cestě do jejího domu co měla tady v Anglii.
" Hledala jsem moji mámu." Prostá odpověd.
" Myslím že jsem ji našla. Je zavřená v hrobce na nějaký ten čas." Řekla jsem s klidem.
" Cože je?"
" Zavřená? Řeknu ti, je to pěkná mrcha."
" A jak ty to můžeš vědět?" Už zněla trochu naštvaně.
" Protože mezitím co ty jsi si tak strašně usilovala o život a pronásledovala toho upíra já byla ve Fell's Church v Americe. Tam jsem se seznámila se Stefanem, se kterým tě chci jednou seznámit. A od něj jsem se dozvěděla jaká jeto mrcha. Hrála to na obě dvě strany. Jak s ním tak s jeho bratrem, který je je jen tak mimochodem váážně k sežrání, ale bohužel jen obrazně. Udělala z nich upíry a pak se trubka nechá chytit. No chápeš to?" Docela vyjeveně na mě koukala, ale nic neřekla. V tichosti jsme pokračovaly k jejímu domu.
" Takže ty si bydlíš na vysoké noze jo?" Zeptala jsem se když jsem uviděla ten dům. Byl strašně velký, kdybych byla člověk řekla bych že se tam v klidu ztratím.
" Musím vypadat že něco znamenám." Odekla.
" Ale vždyt ty něco jsi i bez toho abys to někomu musela dokazovat."
" Víš co? Neřeš to."
" Fajn. Takže..Kam teď?"
" Já to musím vyrešit tady."
" Pokud se chceš nechat zabít stačí říct mě, to snad víš. A to že je tvoje matinka zavřená v hrobce víš taky. Někdy tě tam vezmu, můžete pokecat přes dveře." Utahovala jsem si z ní. Chytla mě pod krkem a vycenila na mě ty svoje tesáky.
" Tak a dost Chel's! Nezkoušej to na mě!" Odhodila jsem jí.
" Promiň ujeli mi nervy."
" To jsem si všimla. Přestaň řešit minulost, žij dneškem." Povzbuzovala jsem jí.
" Dobře, tak co chceš podniknout?"
" Už jsem dlouho nikoho nezmasakrovala. Nepohybujou se tady nějací vlkodlaci?" Zeptala jsem se s úsměvem na rtech. Povytáhla obočí.
" To mi chceš říct že jsi se chovala slušně a já o to přišla? Sakra!" Vykřikla na oko zděšeně.
" Bohužel, potkala jsem totiž ještě většího masochystu než jsem já." Zasmála jsem se.
" A to si mě s ním chtěla někdy seznámit. Děkuju nechci."
" Nemusíš mít strach, dal se na dobrou stranu stejně jako ty, až to začínalo bejt nudný." Odfrkla jsem. Dohodli jsme se že odjedeme zpátky do Ameriky a tam si náš život konečně pořádně užijeme.
Ani jsme si neuvědomily jak čas rychle letí. Měnila se doba a psal se rok 1985. Všechno bylo v pokroku. Lidi v našem století by se divili co všechno se dá udělat z věcí které jsme měli před sebou a nevěděli co s nima. Čas plynul a my už nevěděli co by. Šli jsme po městě a já zahlédla Stefana.
" Stefane?"
" Alexio?"
" To není vtipný." Usmála jsem se a padli si kolem krku. Chel's jen stála vedle mě a nevěděla která bije.
" Jop, Stefane tohle je Chelsa jak jsem ti o ní vyprávěla."
" Těší mě. Máte něco na práci a nebo se jen tak poflakujete?"
" Poflakujeme, kde nic tu nic, už se začínám nudit."
" Ty se nudíš při všem Lexi." Začala se smát Chel's.
" Ha ha ha. Vtipný. Nějaký návrh Stefane?"
" Jeden bych měl. Co takhle koncert?"
" To zní fajn, co ty na to Chel's?"
" Proč ne?" A vyrazli jsme. Byl to nezapomenutelný večer. Bavili jsme se a po dlouhé době se i Chel's docela odvázala. Dobře jsme se bavily ale pak se oběvil někdo kdo se nám rozhodl kazit nejen večer ale Stefanovi zbytek jeho nesmrtelného života. Damon.
" Koukám že se skvěle bavíte. Rád se přidám." Usmál se na nás.
" Asi jsem přeslechla ale myslím že tě nikdo nezval." Odsekla jsem mu.
" Ale no ták, přece mě tady nechcete nechat samotného." Zašklebil se.
" Samozřejmě že nechceme," ozvala se Chel's, " Já jsem Chelsa."
" Těší mě." A políbil ji na ruku. Co si myslí idiot.
" Co tady děláš Damone?" Konečně se ozval tem jehož se to týká.
" Přišel jsem za tebou bráško. Musíme spolu přece trávit nějaký ten čas, a obnovit naše přátelsví nebo se snad mýlím?" Chel's se zachichotala. Drkla jsem do ní. Podívala se na mě style: Vždyt nic nedělám.
" A to ti to mám jako věřit?"
" Nic jiného ti nezbývá." Zaculil se Damon.
" Vsadíme se? Protože já bych řešení měla. Buď se okamžitě otočíš a odneseš sebe i tvoje ctěné pozadí nebo tě do něj nakopu." Vyhrožovala jsem.
" Lexi přestaň." Okřikla mě Chel's. Vzala jsem ji stranou.
" Chel's nemáš tušení co je za člověka."
" Tak za prvé není to člověk ale upír a řekni mi co by mi tak mohl udělat když jsem o necelý dvě století starší než." Tím mě odzbrojila. Neměla jsem jí na to co říct. Šla jsem zpátky za nima a jen tiše pozorovola se Stefanem jak se ti dva zaujatě baví.
" Tohle neskončí dobře." Šeptla jsem Stefanovi do ucha.
" Já to vím taky, ale řekni mi co s tím mám dělat?"
" Asi nám nezbude nic jiného než je mít pod dohledem." Kývnul a my se táhli za nima. Zbytek večera jsme si moc neužili protože jsme museli ty dva pořád sledovat. Damon a Chel's se skvěle bavili, pořád se něčemu smáli. Nakonec jsem to vzdala.
" No já nevím jak vy, ale já se moc nebavím, takže pokud mě omluvíte půjdu domů." Chel's jen mávla rukou a dál se věnovala Damonovi. Otočila jsem se a odcházela. Doběhl mě Stefan.
" Rád bych šel s tebou, taky nemusím být u všeho."
" Jistě pojď, vymyslíme si něco zábavnějšího." Nadhodila jsem a zákeřně se usmála. Stefan mi úsměv opětoval a vydaly jsme se do centra města. Zastavili jsme se v jendom baru a zkoušeli se opít.
" Vážně mi někdy vadí že na mě alkohol moc neúčinkuje." Stěžovala jsem si.
" To mě už dělá porblém.. teda problém" Začala jsem se mu strašně smát.
" Koukám, už to radši nepij."
" Ale proč néé? Musíme si nějak tenhle večer užít než se probereme do dalšího dne a zkazí nám ho Damon." S tím jsem musela souhlasit. Dala jsem si ještě pár panáku a konečně začala cítit že se semnou něco děje. Stefan mě vytáhl před bar a začal mě někam táhnout. Doběhli jsme k nějaké fontáně.
" Co tady chceš..." nedokončila jsmě větu protože mě shodil dovnitř.
" Já tě zabiju. vyprskla jsem vodu z pusy. Asi mu došlo že to myslím vážně a začal couvat. Rychle jsem ho chytla a vyválela ho v té vodě taky. Naši radost opět překazil Damon.
" No to je dost že jsme vás našli, my vás tady jak blázni všude naháníme a vy se tady cákáte ve vodě." Se Stefanem jsme na sebe pohlédly a oba se začali strašně smát.
Cestou do Ameriky som Lexi vysvetlila ako som sa dostala do Anglicka. Miestami mi nechcela veriť.
,,Spoznala som upírku. Viem len jej meno. Volá sa Rose a má asi o 50 rokov viac ako mi. Našla ma v lese, mierne vyhladnutú. Nejako jej došlo čo som. Lexi presne ako ty ani ona nechápala prečo odmietam piť ľudskú krv. Ale pomohla mi. Vzala ma k sebe, kde som nabrala silu. Potom sme sa rozprávali a ja som jej povedala kto som a koho hľadám. Pri mene Petrova sa tvárila záhadne. Spomínala mi istú ženu. Volala sa Katherina. Zabila sa tu u nej. Zistila som, že po nej pátral akýsi Klaus. Patrí k pôvodným a je hrozbou pre všetkých. Neviem prečo .ale mala som akýsi vnútorný pocit, že by som sa ho mala báť. No zároveň som ho chcela spoznať. Vyrazila som hľadať jeho sídlo. Už som bola blízko keď som videla ako z hradu či čo to bolo niekto prchá. Vyhral u mňa inštinkt a vzala som nohy na plecia ale mala som pocit, že ma niekto sleduje. Skrývala som sa v meste a potom som narazila na teba" skončila som svoje rozprávanie.
,,Chels ty si sa zbláznila že?" vybafla na mňa Lex, len čo chytila dych.
,,On je pojítko medzi mnou a mojou mamou a ja chcem vedieť prečo." Bránila som sa.
,,Jasné a čo chceš robiť. Zaťukať mu na dvere a povedať: Dobrý deň prosím nezabíjajte ma ja sa chcem len spýtať na ženu, ktorá je zrejme mojou matkou. Pred pár storočiami od Vás utiekla a aby sa vyhla svojej smrti nechala sa zmeniť na upíra. Od tej doby sa pred Vami skrýva a potom sa nechala chytiť a upáliť? Preboha Chels, zabil by ťa skôr akoby si otvorila pusu. Hovorím ti, tvoja mama je mŕtva."
,,Ako vieš, že je to ona?"
,,Neviem ale stále to môžeme zistiť, menej adrenalínovým spôsobom."
Nepáčilo sa mi ako na mňa Lexi zase tlačí. Vycerila som na ňu zuby a zatlačila ju k stene.
,,Tak toto nie." Usmiala sa a odsotila ma.
,,Na mňa to neskúšaj." Varovala ma.
,,Prepáč rupli mi nervy."
,,Vidím."
,,Mrzí ma to."
,,V poriadku."
Ubehlo niekoľko rokov a Lexi sa zo mňa stále pokúšala urobiť trošku viac krvavú bytosť. Niekedy sa jej darilo, niekedy nie. Zistila som ale, že ľudská krv nie je taká hrozná. Raz na jednom výlete bez Lexi som narazila v lese na turistu. Videl ako zabíjam medveďa volal na políciu. Nemohla som to dovoliť. Lenže on už bol v spojení. Zachytili jeho správu o útoku a mierili k nám. Upravila som mu myšlienky. Zahryzla sa do neho a pripravila ho o vedomie. Potom som mierne ( ak sa to dá tak nazvať) dokaličila medveĎa aby to vyzeralo, že sa napadnutý muž bránil a zdúchla som. Cítila som sa silnejšia a istejšia v tom čo robím. Keď som doma oznámila Lexi, že zvieracia strava vyšla z módy padla na kolená a chcela dakovať Bohu.
,,No ty si farizejka." Smiala som sa.
,,Ok to je jedno. Konečne som to v tebe našla."
Večer sme sa prechádzali mestom a zvažovali sme čo podnikneme. Lexi odrazu pridala do kroku a oslovila akéhosi muža.
,,Stefan?"
,,Alexia?"
,,O ou to si posral. Nenávidí keď ju tak niekto oslovuje. Ja som to robila len vtedy keď som ju chcela vytočiť ako odplatu za to, že ona vytáčala mňa. Už pri mne sa musela krotiť aby mi neurvala hlavu." Hovorila som si v mysli.
,,Zase chceš byť vtipný?" zavrčala a objala ho. Stála som tam a nechápavo sa dívala na túto dvojicu. Že by sa Lexi rachala? Ale no tak chalan nie je zlý. Vyzerá dosť dobre. Vtedy akoby si uvedomili, že tam stojím aj ja, ma Lex officialne predstavila.
,,Stefan, toto je Chelsa. Tá o ktorej som ti hovorila."
,,Ja som Stefan Salvatore."
,,Takže máte niekam namierene alebo sa len tak flákate mestom?" spýtal sa.
,,Zatiaľ sa flákame ale novým nápadom sme otvorené." Usmiala som sa.
,,Čo tak koncert?" navrhol.
,,To znie dobre." Usmiala sa Lexi a chytila ho za rameno. Oni dvaja išli popredu a ja som išla za nimi. Postupne som sa uvoľnila a celkom som sa začala baviť. Občas som nebola v obraze, hlavne keď Lex so Stefanom spomínali na akési ich zážitky počas tých piatych rokov, ktoré som s ňou nestrávila.
,,Ale ale niekomu je tu veselo. Našlo by sa ešte jedno miesto?" spýtal sa odrazu akýsi muž. Vysoký tmavovlasý, celý v čiernom, so šibalským výrazom. Upír s ktorého srší sebavedomie. A celkom sexi.
,,Otoč sa smerom na sever- severovýchod a daj si odchod. Nikto ťa nepozval." Namrzene sa ozvala Lex a mne sa to na moje prekvapenie nepáčilo.
,,Som rád, že ťa znovu vidím. Ale naozaj by ste ma tu nechali samého?" uškrnul sa.
,,Nie, to by sme neurobili." Vstúpila som do rozhovoru skôr ako Lex rupnú nervy a utrhne mu tú chutnú hlavu od toho krásneho tela.
,,Hmmm. My sme sa ešte nevideli. Ja som Damon Salvatore." Usmial sa a pobozkal ma ruku. Už v mojej dobe ma to gesto vytáčalo mala som chuť dať mu po ústach ale ovládla som sa.
,,Chelsa Stuart." Usmiala som sa.
,,Teší ma."
,,Čo tu chceš Damon?" zahrmel Stefan.
,,Prišiel som ťa pozrieť braček. Už sme sa dlho nevideli. Je na čase zakopať vojnovú sekeru a prehĺbiť rodinné vzťahy." Adresoval mu ale stále sa díval na mňa.
,,Neverím ti ani slovo." odsekol Stefan.
,,Mal by si. Nemáš na výber."
,,Damon ja ale jedno riešenie mám. Ak okamžite nezoberieš seba a tvoje ctené pozadie nakopem ťa." Vyhrážala sa Lexi.
,,Lexi prestaň." Zahrmela som a ťahala som ju bokom, aby som jej vyčistila žalúdok. Varovala ma pred ním ale ja som sa na tom smiala. Musela som jej pripomenúť, že som staršia o viac ako dvesto rokov. Potom sme sa vrátili k bratom a zábava pokračovala. Ja s Damonom sme sa bavili. Ale všimla som si, že Lex a Stefan sa tvária ako naši pestúni. Neskôr sa s nami rozlúčili a odpojili sa.
,,Fájn. Dozor je fuč, zábava sa môže začať." Nadhodil Damon.
,,Asi nerozumiem."
,,No ták, chcelo by to niečo akčné."
,,Ako napríklad?"
,,Uzavrime stávky. Vyber si troch ľudí čo najväčšej vzdialenosti od seba a stavme sa kto bude mať lepši čas?"
Zamračila som sa. Bože prečo ja vždy na trafím na fanatika s chuťou zabíjať?
,,O nie, len mi nepovedz, že kráska ako ty drží dietu." Zatváril sa tragicky.
,,Tss no dovoľ." Ohradila som sa.
,,Tebe by som dovolil všetko, len škoda, že nie si na rovnakej vlne."
,,O čo ti ide Damon? Viem byť zlá. Mám za sebou temné obdobie." ( klamala som ho). On predsa nemusí vedieť že na tých pár výbuchov som mierumilovná.
,,Prosím ta vyzeráš skôr ako ustrašené mačiatko než ako dravá levica." Rýpal do mňa. Cítila som hnev ktorý sa mi valil žilami. Fájn ukážem ti čo som zač.
,,Ktorý traja?" zavrčala som a on mi ukázal na osoby stojace pekne ďaleko od seba.
,,Sleduj a uč sa ty šteňa." Povedala som a dala som sa do práce.
,,Tak ako?" spýtala som sa a ležérne som sa opierala o stĺp za Damonovým chrbtom.
,,Je to slušné ale a ťa porazím." Vyhlásil sebavedome.
,,Ukáž sa." Vyzvala som ho.
,,Sleduj ako sa to robí."
Nepredbehol ma, hoci skoro sa mu to podarilo. Mala som výhodu, že som bola staršia a rýchlejšia.
,,Možno s trochou cviku." Povedal a kráčal ku mne.
,,Ani tak nie." Usmiala som sa.
,,Začínaš sa mi páčiť." Poznamenal.
,,No vidíš to, ty si zase povedzme urobil dojem."
,,Len dojem?" ohradil sa.
,,Na začiatok je to celkom slušné. Buď rád že si ma zaujal. Inak by si tu nemusel stáť."
,,Vieš o tom že si celkom chutná, keď vedieš silácke reči o zabíjaní, trhaní.... a podobne?" prekukol ma.
,,Dobrú noc pán Slavatore." Povedala som a v jeho tvári sa odrazu zračilo niečo nové. Pozeral sa na mňa tak zvláštne.
,,Je ti niečo?" spýtala som sa keď ostal ticho.
,,Nie len si mi niekoho pripomenula."
,,Ale čo nejakú ex?"
,,To je jedno. Je to premlčané." Tvrdo povedal.
,,Žiadna láska nie je premlčaná." Vyvrátila som mu to a odkráčala som. Prechádzala som okolo námestia, kde som zazrela Lexi so Stefanom ako sa špliechajú vo vode. Zasmiala som sa a išla som ďalej. Niekto ma pozoroval alebo aspoň ja som mala ten pocit. Otočila som sa. Bola to upírka. Stála na druhej konci opustenej ulice. Nevidela som jej do tváre ale vedela som, že ma vidí. Ale prečo ma sleduje a kto je to???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama